19. stoletĂ­

V 19. století tvořilo v Jihlavě a jejím okolí německé obyvatelstvo většinu. Především na vesnici si udržovalo své zvyky a obyčeje. Naše expozice podává obraz typické selské jizby jazykového ostrova. Vybavení tvoří malovaný nábytek zdobený většinou motivem růže: skří�, lavice, truhla a polička s kameninovými talíři a džbánky. Na skříni stojí džbány, steny zdobí podmalby na skle. Na truhle leží unikátní hudební nástroj - skřipky, vpředu stojí kolovrat. Figurína selky je oblečena do jihlavského německého kroje.

Obydlí a život německých obyvatel jihlavského venkova představuje model statku z doby kolem r. 1874. Ve vedlejší vitríně na loutkách vidíme zmenšené kroje svatebčanů, jejich skutečné dopl�ky a malou skřípáckou kapelu. Na zdi vše dopl�uje obraz „Selská svatba“ Hanse Canona a v rohu stojící kameninové zásobnice. Mapa jihlavského jazykového ostrova, doplněná o původní názvy obcí, dává představu o jeho velikosti a rozložení.

Na levé straně je montáž z kopií různých novin vycházejících v Jihlavě v druhé polovině 19. století.

Ve vitrínách secesního tvaru jsou zastoupeny drobné předměty ze sbírek jihlavského muzea včetně šperků a ukázek dobových platidel. Na pravé stěně je fotografie vůdce jihlavských Čechů dr. Leopolda Fritze a zajímavý obraz-poděkování sbormistru Fischerovi. V levé vitríně umístěné zbraně a cínové figurky vojáčků připomínají bavorsko-francouzskou okupaci města na přelomu let 1805-1806, dramatické události revolučního roku 1848 a pruskou okupaci Jihlavy v létě 1866. Panely s dobovými fotografiemi dokládají nový fenomén tohoto veku – fotografii. Starý fotografický přístroj patřil jejich tvůrci, Johannu Hauptovi.

V druhé polovině století se hlásí o své slovo v Jihlavě další národnost, Židé, kteří významně zasahují do života celého města. Jejich život a zvyky a připomínají drobné rituální předměty a obrázek jihlavské synagogy.

19. století bývá nazýváno stoletím páry a elektřiny. Třebaže opožděně, přichází po polovině tohoto věku průmyslová revoluce i na Jihlavsko. Kromě jiných vznikly po polovině století v okolí Jihlavy první velké textilky, jako třeba Kernovy závody ve Starých Horách nebo Löwovy továrny v Malém Beranově a v dnešním Heleníně.

Hospodářský rozvoj města souvisel se stavbou železnic přinášející Jihlavě dosud nebývalé dopravní možnosti. Trať na Německý Brod byla otevřena v r. 1871 a tzv. transversálka z Jihlavy na Veselí nad Lužnicí v r. 1887.

Model sklářské hutě připomíná jedno z tradičních řemesel na Vysočině, které v 19. století zaznamenalo velký rozmach.

Druhá polovina 19. století se nesla v Jihlavě ve znamení velkého rozmachu společenského a kulturního života. Kromě tradičních spolků vznikají desítky dalších zájmových sdružení, kterých bylo na konci století v Jihlavě již 91! Významným centrem kultury se stalo městské divadlo nebo velký sál hotelu „Czap“. Probouzí se i česká menšina, která našla pro své aktivity místo v „Besedě“.

Diorama s plakátovacím sloupem pokrytým programy a pozvánkami, rozměrné panoramatické foto severovýchodní části náměstí, maketa dláždění tzv. „kočičími hlavami“, originální plynová lampa i figurína dobového „šviháka“ naznačuje atmosféru Jihlavy na konci 19. století.

Na stolku pod nikou jsou doklady o založení jihlavského muzea a jeho činnosti.

Poslední část expozice představuje zařízení měšťanského pokoje z počátku 19. století s empírovými a klasicistními dopl�ky. Je kontrastem k selské jizbš a venkovskému způsobu bydlení při vstupu do expozice. Na podkladu stylové tapety vynikají kachlová kamna i nábytkové kusy pocházející z Plander. Vše dopl�ují obrazy, empírové závěsné hodiny, lustr a porcelán ze sbírek jihlavského muzea. Náměty obrazu dokládají zálibu tehdejších vyšších společenských vrstev v portrétech.