jeden z celosvětově vůbec nejuznávanějších expertů v oblasti meziplanetární hmoty.
V rámci přednášky nejprve obecně představí co to bolidy jsou, jaké jsou možnosti jejich pozorování, co to jsou meteoroidy a jaký je jejich vztah k mateřským tělesům (tedy ke kometám a k asteroidům).

Přednáška posluchače všeobecně seznámí se vším, co se dá zjistit z instrumentálního pozorování krátkého světelného jevu bolidu. Bude informovat o tomto jevu, o původním tělese a jakými přístroji a způsoby se bolidy pozorují. V rámci první části přednášky se bude Dr. Spurný věnovat také konkrétním příkladům pozorování bolidů na území České republiky a blízkém okolí; popíše, co vše jsou čeští vědci z vlastních záznamů schopní určit a jak, jaké jsou nejmodernější trendy v oblasti meteorické astronomie.

Ve druhé části přednášky bude věnován prostor konkrétním nejvýznamnějším případům jasných bolidů a pádů meteoritů, které byly českými astronomy zaznamenány a analyzovány v posledních několika letech.

Zvláštní pozornost bude věnovat představení čerstvě instrumentálně pozorovaného pádu meteoritů u Žďáru nad Sázavou. Bude ukázáno proč je tento případ bezesporu jedním z nejpřesnějších a nejlépe popsaných meteoritů s rodokmenem a čím je významný.

Od kroužkové košile k prvním plátovým zbrojím.

V rámci přednášky si projdeme rozmanitý a do té doby nevídaný technologický pokrok
ve zbrojířském řemesle a nastíníme nejvýznamnější objevy v daném řemeslném odvětví.

Přednáška Mgr. Jana Kuči zavede posluchače do kraje poblíž Třebíče.

V této lokalitě převládala hliněná obydlí, krytá slaměným doškem, která i přes estetickou hodnotu unikala pozornosti badatelů.

Základní rysy této architektury budou na přednášce představeny společně s novou knihou Jana Kuči Venkovské stavby na jižním Podhorácku, která se tomuto tématu věnuje.

V létě 2013 pokračoval 32. sezónou archeologický výzkum hradu Rokštejna. V souvislosti s výzkumem dochovaných archeologických památek v lesním prostředí probíhaly prospekce a zaměření zaniklých středověkých vsí.

Zahájen byl archeologický výzkum v prostorách bývalé tvrze a rychty v Kněževsi nad Oslavou.

Pozornost byla věnována experimentální výrobě středověké keramiky.

Při archeologickém výzkumu provedeném v souvislosti se stavebními úpravami dnešní fary v letech 2007 až 2013 se podařilo zjistit, že fara je v podstatě přebudovaný kostel z poloviny 13. stol. Raně gotický kostel nahradil starší rotundu z první poloviny 13. stol., jejíž základy byly částečně odkryty.

Po polovině 14. stol. došlo k výstavbě nového vrcholně gotického kostela. Na severní straně byla ke kněžišti přistavěna sakristie a na jižní straně hřbitovní kaple. Na původním hřbitově byly prozkoumány desítky hrobů, mimo jiné i hroby mužů s dvojicí přezek upínajících nohavice k opasku.

Přednáška Pavla Huštáka a Ladislava Kaisera se týká záchranných archeologických výzkumů prováděných archeologickou společností Pueblo, o. p. s. v letech 2012 a 2013. Nejzajímavější výzkumy společnost prováděla ve Velkém Meziříčí na stavbě protipovodňových opatření a ve Lhánicích při kabelizaci obce v roce 2013.

Během podzimních měsíců roku 2013 proběhl záchranný archeologický výzkum při výstavbě protipovodňového opatření města Velkého Meziříčí zajištěný archeologickou společností Pueblo, o. p. s. Výzkum spočíval v dokumentaci 250 m vzniklého profilu zadních traktů historických městských parcel, které ohraničovala říčka Balinka. Stavbaři při výkopech odhalili čtyři až pět metrů vysoké profily, které nabídly archeologům unikátní řez historií města. Mezi jedinečné archeologické situace bezesporu patří i nález středověkého opevnění, takzvaného polského plotu, což byly dřevěné palisády propletené větvemi. Konstrukce mohly být součástí lehkého hradebního opevnění, zároveň však sloužily i ke zpevnění břehů řeky. Nalezené dřevěné konstrukce byly pomocí dendrochronologie na rok přesně datovány, respektive byl datován pořez jednotlivých stromů. Ze získaných dat byla prokázána výstavba dřevěného ohrazení v letech 1464-65.

Během letních měsíců roku 2013 proběhl záchranný archeologický výzkum při provádění liniových výkopů pro nové vedení nízkého napětí v obci Lhánice. Lhánice leží v jihovýchodním cípu bývalého okresu Třebíč na úpatí Českomoravské vrchoviny. Katastr obce se nachází v meziříčí Jihlavy a Oslavy, jež jsou lemovány skalnatými ostrožnami a návršími vhodnými pro založení výšinných sídlišť. Vzhledem k výraznému nálezovému potenciálu lokality byly provedeny celkem tři archeologické sondy, které zachytily pravěké sídliště kultury s moravskou malovanou keramikou náležící do neolitu i sporadické nálezy z období eneolitu – jordanovská kultura. Při archeologickém výzkumu byly mimo keramické nálezy doloženy také štípané artefakty. Převažují běžné tvary jako úštěpy a čepele. Z mladší doby bronzové (velatická fáze kultury středodunajských popelnicových polí) byl jednou z archeologických sond doložen neporušený žárový hrob uložený v keramické nádobě. V neposlední řadě je potřeba zmínit nálezy raně středověké keramiky na lokalitě.

Několik let bylo zkoumáno sídliště zemědělců a pastevců z konce mladší a z pozdní doby kamenné.

Z nálezů jsme objevili velké množství střepů z kvalitně vyrobených kuchyňských i stolních nádob a kamenné artefakty zhotovené také z křišťálu a mramoru. Hliněná omítka dokládá dřevěné stavby a domy.

Podle datování metodou C 14 existovala osada kolem roku 5600 B.P.
Původní pravěký les byla kyselá doubrava s borovicí. Kosti chovaných i lovených zvířat: hlavně tur, ale i prase, zajíc a veverka!

SARS, cirkoviróza, chytridiomykóza, západonilská horečka, WNS, Ebola, Marburg a řada dalších jsou příklady onemocnění, která v poslední době více či méně zaujala lékaře i vědce v Evropě i po celém světě.

Nové výzkumy ukazují, že k jejich šíření dochází v důsledku ekologických změn. Podmínky, za nichž po miliony let tyto patogeny přežívaly, se náhle mění. Zdrojem řady patogenů jsou i zvířata a člověk se od nich může nakazit různými cestami.

Jsou tyto nové infekční nemoci potenciálním ohrožením pro lidskou populaci a můžeme se jim bránit?

Jakou roli hraje činnost člověka v jejich šíření?

Může mít mysteriózní hvězda nad Betlémem, která podle bible k právě narozenému Spasiteli přivedla mudrce z východu, nějaký reálný (astronomický) základ, nebo jde jen o biblickou metaforu? Tuto otázku si nejen astronomové kladou již po staletí a ve snaze nalézt odpověď pátrají v kronikách i hvězdných mapách.

Dnes díky tomu existuje hned celá řada hypotéz, které se snaží interpretovat betlémskou hvězdu na základě skutečných astronomických událostí. Většina těchto hypotéz ovšem při své konstrukci naráží na větší či menší zejména dobové problémy a nesrovnalosti. Na konci 20. století však vzniknul alternativní koncept, který betlémskou hvězdu vysvětluje prostřednictvím dosud víceméně opomíjených pohledů.

Přednáška Hvězda nad Betlémem aneb co přivedlo mudrce v první části ve stručnosti shrnuje nejznámější klasické hypotézy, poukazuje na jejich trhliny a uvádí na pravou míru některá všeobecně přijímaná zkreslení.

Ve své druhé části se přednáška věnuje postupné konstrukci alternativního přístupu k betlémské hvězdě a pokouší se uvést v soulad dostupné poznatky nejrůznějších vědních odvětví.

Proč je myšlenka tzv. jihlavského krytého dvora překonaná? Nejen na to odpoví přednáška PhDr. Ivana Žlůvy, odborníka v oblasti dějin architektury. Výklad se bude věnovat pozoruhodnému stavebnímu typu domu s horním osvětlením vysoké síně, jenž představuje projev měšťanské architektury raného novověku s mimořádnou uměleckohistorickou hodnotou.

Význam Jihlavy spočívá v množství dochovaných domů tohoto typu, mezi něž se řadí i expoziční budova muzea. Vysoké síně byly budovány z důvodů ryze praktické potřeby prosvětlení střední části třítraktových domů a sloužily rovněž jako odvětrávací a komunikační prvek.

Případ jihlavského renesančního domu představí přednášející s odkazy na paralely a vzory v širším evropském kontextu a v jeho následných vývojových proměnách sahajících až do 20. století.

Od slavné přednášky Richarda Feynmana „Tam dole je spousta místa“ (There’s Plenty of Room at the Bottom) uplynulo již více jak 50 let, a proto se pojďme podívat, co nové se ve světě mikro a nanotechnologií událo.

Dosáhlo lidstvo již na samotný fyzikální limit nebo je stále, co zlepšovat v podivuhodném nanosvěte. Se samotnými nanotechnologiemi se setkáváme v běžném životě na každém kroku, jen si to občas ani neuvědomujeme.

Přednáška s názvem „Tam dole je stále více a více místa aneb využití nanotechnologií v praxi“ po odkrývá základní fyzikální principy využívané v nanosvětě a ukazuje některé aplikace v technice, se kterou se setkáváme v běžném životě.

Přednáška RNDr. Jana Zedníka seismologa Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky prezentuje zemětřesení, jeden z nejničivějších přírodních jevů na Zemi.

Zemětřesení provází pohyby tektonických desek i sopečné erupce, vyvolává ničivé vlny tsunami, dokáže pobořit celé oblasti.

Málo se ví o tom, že elastické vlny, které vznikají v důsledku zemětřesení a šíří se celým zemským tělesem, mají nezastupitelnou úlohu při poznávání naší planety.

Seismologie tak významně přispívá ke studiu stavby Země a procesů, které v ní probíhají. Seismometry už byly také rozmístěny na Měsíci a na Marsu.

Helioseismologie přináší nové poznatky o vnitřní stavbě Slunce.

Přednáška RNDr. Jana Zedníka se v malovaném sále jihlavského muzea koná v rámci akce Noc vědců a začíná v 17 hodin.

V malovaném sále Muzea Vysočiny Jihlava bude 24. září přednášet Jiří Krejčí, odborník na historické dechové nástroje.

Jiří Krejčí je absolventem AMU v Praze, ve třídě profesora Vladimíra Říhy. Ve studiích dále pokračoval na Accademia Chigiana v Itálii a u profesora Guy Deplus na pařížské konzervatoři. Zúčastnil se mezinárodních soutěží Pražského jara, kde získal v roce 1968 čestné uznání I. stupně a v roce 1974 titul laureáta.

Několik let působil ve Slovenské filharmonii. Jako sólista účinkoval s našimi komorními a symfonickými orchestry, zvláště pak s Pražským komorním orchestrem, Českým komorním orchestrem a Jihočeskou komorní filharmonií.

Těžištěm jeho umělecké činnosti je komorní hra, kde dlouhodobě spolupracoval s klavíristkou Zorkou Zichovou, Panochovým kvartetem, Novým pražským triem a Kvartetem Martinů. Vystupoval sólově také v Itálii, Francii, Německu, Maďarsku a Rakousku.

Do svého repertoáru zařazuje skladby všech slohových období, z nichž některé natočil pro Český rozhlas, televizi a na gramofonovou desku.

Pedagogicky působil v Jižních Čechách a vedl odborné semináře v Itálii.

Jiří Krejčí se věnuje intenzívně také hře na historický klarinet. Provedl na něm mimo jiné i komorní díla J. Haydna, W. A. Mozarta, L. van Beethovena, G. Sciroliho, J. A. Fr. Míči, V. Pichla, J. P. Veselého a anonym "L" vesměs jako novodobé premiéry na dobový nástroj.

V přednášce Ing. Jana Vondráka, DrSc., dr.h.c. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. bude nejprve popsán mayský kalendář, posouzen jeho vztah k našemu kalendáři a určeno pravděpodobné datum jeho konce.

Po krátkém zhodnocení toho, jaký význam konci svého kalendáře připisovali sami Mayové, budou shrnuty nejčastěji zmiňované scénáře předpovídaných globálních katastrof či konce světa a pravděpodobnost jejich uskutečnění.

Příběh skupiny židovských dětí z Československa, které se za druhé světové války zachránily ve Skandinávii. Několik z nich pocházelo z Jihlavy a okolí.

přednášející: RNDr. Pavel Macků

začátek v 17:00

vstupné: dospělí 20 Kč, studenti a důchodci 10 Kč

Začátek v 18:00, vstupné 20/10 Kč

Chování zvířat: potravní, sexuální, rodičovské, společenské, učení ad. Etologie zvířat jako věda, jenž se chováním zabývá.

Jezuité se věnovali astronomii velice intenzivně, prosluli jako dobří pozorovatelé, kteří využili dalekohled ke sledování kosmických objektů již v 17. století. Hájili ortodoxní církevní názor na geocentrickou strukturu vesmíru. Avšak mimo tuto problematiku pracovali vědeckými metodami a docházeli k dílčím závěrům, které byly velkým příspěvkem k rozvoji astronomie.

Přednáší: Ing. R. Rajchl

Začátek v 17:00

Vstupné dospělí 20 Kč, studenti, důchodci 10Kč